Kel’thuzad. Archlich, zakladatel Kultu Zatracených, majodrom Krále lichů, vládce Naxxramasu, nadšenec do Hearthstonu. Všemi těmito i dalšími tituly by se dal popsat finální raid boss Vanilla WoW. Kel’thuzadův příběh je zahalen touhou po vědomostech, která sahá až do tajů samotné smrti.
Kel’thuzad z Kirin Tor
Nynější archlich kdysi býval členem Rady Šesti, nejvyššího koncilu mágů Kirin Toru, který Dalaran spravoval. Už před Druhou válkou jej touha po vědomostech a zkoumání zcela pohltila a snažil se pravidelně získat přístup do zapovězené knihovny Strážce Medivha v Karazhanu, což se mu nedařilo a jako jediný pociťoval hlubokou křivdu, když z knihovny nic později nezbylo. Po Medivhově smrti přijal Antonidas, přední mág Kirin Toru, do učení mladou Jainou Proudmoore, jíž Kel’thuzada představil jako jednoho z nejmocnějších dalaranských mágů.
V průběhu Druhé války byl Kel’thuzad fascinován Gul’danovými rytíři smrti během jejich útoku na Dalaran, což prohloubilo jeho zvědavost o temnou magii nekromancie. O nějakou dobu později byl po samotné válce telepaticky kontaktován záhadným stvořením, které si říkalo Král lichů, a byl také prvním smrtelníkem, který na jeho volání odpověděl. Tajemný hlas mu nabízel vědomosti, o nichž se pouhém smrtelníkovi mohlo pouze zdát a Kel’thuzad veškeré své úsilí soustředil pouze na komunikaci s onou entitou.
Jednoho dne však Antonidas Kel’thuzada přistihl při experimentování s nekromancií. V obavě o reputaci Dalaranu a jeho bezpečí proto Antonidas přistoupil ke zkonfiskování jeho experimentů. Nakonec Kel’thuzadovi dal ultimátum – pokud bude ve svých temných pokusech pokračovat, přijde jak o postavení, tak veškerý majetek. Kel’thuzad však toto rozhodnutí zanedlouho učinil sám a fascinován slovy Krále lichů prodal vše, co vlastnil, a započal svou cestu do Northrendu, aby tajemný hlas vyhledal.
V touze dostat se do Icecrownu narazil na prastaré nerubiánské království Azjol-Nerub, kde se setkal s jedním z generálů Krále lichů, Anub’arakem. Ten jej provedl po zigguratu jménem Naxxramas, kde se Kel’thuzad stal svědkem Lich Kingovy moci. Postaršího mága však hrůzy, které tam spatřil, vyděsily do morku kosti a teleportoval se pryč. Bylo však pozdě. Přízraci si pro Kel’thuzada přišli a tajemně zvráceným způsobem ho ohromila jejich moc a roušku zděšení nahradil velmi familiární dychtění po temných vědomostech. Kel’thuzad strávil měsíce plahočením se zmrzlými pustinami Northrendu, dokud nestál před Ledovým Trůnem. Zde se plně oddal Králi lichů Ner’zhulovi, který mu výměnou za jeho služby nabídl velkou moc a nesmrtelnost. Dostal proto důležitý úkol – vytvořit ve světě lidí nábožensky kultovní myšlenku, která by Krále lichů poskytla klíč k rozvrácení království živých.
Kult Zatracených
Aby nekromancer mohl tento úkol efektivně splnit, rozhodl se Ner’zhul ponechat Kel’thuzadovu lidskou stránku nedotčenou. Kel’thuzad se s nově nabytými znalostmi, mocí a cílem vrátil do Lordaeronu, kde využil svého jmění a kontaktů, aby v průběhu následujících tří let shromáždil dostatečné množství stejně smýšlejících adeptů, kterým sliboval sociální rovnost a věčný život výměnou za svou oddanost Ner‘zhulovi. Ti se především skládali z nejmenších sociálních tříd. Kel’thuzad toto bratrstvo pojmenoval Kult Zatracených (v originále Cult of the Damned). Díky svému někdejšímu vlivu se dohodl se šlechtickou rodinou Barov, která poskytla Kel’thuzadovi a jeho kultistům prostor k praktikování jejich magie. Toto místo je v současnosti známé jako Scholomance. Mazaného nekromancera však čekalo ještě dost práce.
Třetí válka
Ner’zhulův plán však zafungoval. Kel’thuzad na jeho stranu přivedl velké množství smrtelníků a záchytný bod, ze kterého lze podniknout poslední krok – vypuštění nákazy mezi vesnice v severním Lordaeronu. Kel’thuzadovi v tomto pomáhaly ukryté kotle s onou nákazou, kterou potají distribuoval do těchto kultisty ovládaných vesnic. Nemrtvou armádu, která postupem času vznikala z nic netušících vesničanů, Kel’thuzad nazval Pohroma (v originále The Scourge).
Zvláštní magické anomálie produkovanému v tomto důsledku však neunikly pozornosti Kirin Toru, ani lordaeronské šlechtě. Přestože tamní král Terenas tuto hrozbu příliš nebral vážně, mágové z Dalaranu ano. Antonidas proto vyslal svou učednici, Jainu Prooudmoore, spolu s jejím dlouholetým přítelem a korunním princem Lordaeronu, Arthasem Menethilem. Ty pátrání nejprve zavedlo do Brillu, kde oba narazili na Kel’thuzada, který před nimi uprchl do Andorhalu. Tam jim však Kel’thuzad odhalil, že za vším stojí nathrezim Mal’ganis a pro odpovědi si budou muset zajet do města Stratholme. Přestože Kel’thuzad padl Arthasovou rukou, nekromancer stačil vyřknout varování – jeho smrtí nic nekončí.
Kel’thuzad před Ledovým Trůnem
V Arthasovi tímto vzplál abnormální zápal pro pomstu, do kterého Mal’ganis pouze přilil olej a vylákal Arthase do Northrendu. Zde se však mladý princ stal obětí léčky Krále lichů, která ho prostřednictvím temného runového meče Mrazivý Smutek (v originále Frostmourne) připravila o duši a přivedla do služeb Pohromy. To vyústilo v otcovraždu krále Terenase, čímž se Lordaeron postupně dostal do spárů nemrtvé Pohromy a započal tím konflikt v historii známý jako Třetí válka.
Ironií osudu se Arthasovým velitelem stal nathrezim Tichondrius, který Arthasovi naznačil, že zničení Lordaeronu byla pouze špička ledovce a součást plánu. Jeho další fáze skrývala oživení Kel’thuzada, jehož hrobka byla střežena paladiny z řádu Stříbrné Ruky. Zkaženému princi se v honbě za Kel’thuzadovými ostatky podařilo zabít nespočet jeho bývalých paladinských bratrů – především jeho mentora Uthera. Kel’thuzadův duch Arthasovi však vylíčil, že vše je ještě trochu jinak a prozatím je třeba konat Tichondriovy rozkazy. Až Kel’thuzad znovu vstoupí na svět, což byla další součást Tichondriova plánu, vše Arthasovi poví.
K tomu bylo zapotřebí enormní množství magické nivy a energie. Ty nejbližší a nejúčinnější se nacházely v sousedním elfském království Quel’thalas. Zanedlouho proto započala invaze. Ačkoli se elfové uměli bránit svou prohnaností a znalostí magie, ani to nestačilo k odražení nezastavitelného a neúnavného válečného stroje zvaný Pohroma. Jednou z významných překážek představovala hraničářská generálka Sylvanas Windrunner, která však padla Arthasovou rukou a za svůj vytrvalý odpor zaujala své místo v Pohromě. Arthas poté využil moc Sluneční Studny (v originále The Sunwell) k oživení Kel’thuzada a v kombinaci s Ner’zhulovou mocí se z postaršího nekromancera stal velice mocný arcilich.
V Alteracu, kde byl jejich další cíl, Kel’thuzad Arthasovi vše potají vysvětlil. Celá tato maškaráda v čele s Pohromou měla být pouze první linie v invazi démonů Plamenné legie na tento svět. Jejich úkol nyní spočíval ve vyvolání jednoho z jejích generálů, Archimonda, na Azeroth, čímž démonická invaze oficiálně započne. K jeho vyvolání je ale potřeba velice mocný artefakt – Medivhova kniha, která se nachází v Dalaranu. S Kel’thuzadovými znalostmi se Arthasovi a Pohromě podařilo knihu získat a na Kel’thuzadovi zůstalo samotné vyvolávání. Po lítém boji ale Archimonde po deseti tisíci letech opět vstoupil na Azeroth.
Démonický generál ale vzápětí jako svůj první krok předal velení Pohromy právě Tichondriovi a Arthasův i Kel’thuzadův osud nyní byl nejistý. Arcilich ale Arthase ubezpečil, že Ner’zhul se vším počítal a Arthasova role nyní bude spočívat v tajné sabotáži postupu Legie na Kalimdoru. Díky Archimondově nepozornosti Legii na hoře Hyjal čekala porážka spojeneckých sil orkské Hordy, přeživších, kteří zformovali Lordaeronskou Expedici, a Nočních Elfů. Pro Ner’zhula a Pohromu to byl proto první krok k nezávislosti od svých démonických pánů.
Arthas k překvapení ostatních nathrezimů, kteří měli na starosti dozor nad Lordaeronem, se vrátil do svého království s jasným úmyslem – učinit přítrž Legii jednou provždy. Kel’thuzad spolu s nemrtvou Sylvanas pomáhali Arthasovi v čistce jak od démonů, tak zbytků lidského odporu. Arthase však z ničeho nic začaly sužovat bolesti, které měly původ v nevysvětlitelné ztrátě moci Krále lichů. Ner’zhul proto Arthasovi přikázal vrátit se do Northrendu, jelikož za jeho bolesti a ztrátu moci může konání jednoho z agentů ve službách Legie. Zároveň to však vedlo k tomu, že Sylvanas již nebyla od Arthasovou kontrolou a jediné, po čem prahla, byla pomsta.
Těsně před Arthasovým odplutím do Northrendu jej přepadla a nebýt Kel’thuzadovy včasné intervence, přišel by zrádný princ o život. Ještě, než Arthas ale odplul na sever, kde se nakonec stal novým Králem lichů, přenechal velení nad Pohromou v Lordaeronu právě Kel’thuzadovi, jenž se uchýlil ve východním Lordaeronu do Naxxramasu, ze kterého se stala tamní a nejdůležitější základna Pohromy.
Sylvanas se však podařilo vysvobodit nespočet nemrtvých z vlivu Pohromy a založila vlastní frakci nemrtvých se svobodnou vůlí zvaní Opuštění (v originále The Forsaken). Část zbytků Lordaeronské Aliance a paladinů Stříbrné Ruky zformovala řád zvaný Scarlet Crusade. Lordaeron se od té doby zmítá v trojúhelníkové válce mezi Opuštěnými, Pohromou a fanatickými paladiny ze Scarlet Crusade. Přestože Opuštění dobyli lordaeronské hlavní město, které je nyní známé jako Undercity, jejich vliv daleko nesahá. Většina bojů o zbytek Lordaeronu probíhá mezi křižáky a Pohromou.
Ashbringer
V řadách Scarlet Crusade se však začala tvořit legenda o mocném paladinovi s mečem, který nemrtvé při pouhém dotyku spaluje na popel. Alexandros Mograine, zvaný také po své zbrani jako Ashbringer, se stal trnem v oku pro Pohromu. Ačkoli Kel’thuzad věděl, že paladinové nepůsobí převeliký problém, Alexandros představoval tu jedinou jiskru naděje, která by měla potenciál tento válečný stav obrátit ve prospěch Scarlet Crusade.
Arcilichovi se však naskytla šance zajímavou náhodou. Vůdce Scarlet Crusade, paladina Saidana Dathrohana, tajně zabil jeden Balnazzar, jeden z nathrezimů, který ve jménu Legie na Lordaeron kdysi dohlížel, a vzal na sobě paladinovu podobu. To mu umožňovalo děním v řádě manipulovat, jak bylo záhodno. Jelikož Ashbrigner představoval hrozbu pro obě strany, Kel’thuzad využil Balnazzarova plánu, kdy podlý nathrezim zkazil jednoho z Alexandrosových synů, Renaulta, jenž svého otce zabil. Kel’thuzad se tak dostal jak k Alexandrosovu tělu, tak i k jeho slavnému meči, který byl nyní ohavným otcovražedným činem zkažen. Arcilich poté slavnou legendu oživil do svých služeb jako jednoho ze svých elitních rytířů smrti.
World of Warcraft
S rostoucí ofenzívou a angažovaností Aliance a Hordy po celém Azerothu se Kel’thuzad na příkaz Krále lichů postupně začal připravovat na invazi prostřednictvím staré dobré nákazy. Ke Kel’thuzadově překvapení se obě velmoci z útoků rychle vzpamatovávaly a ve spolupráci s Argent Dawn, renegátní skupinou ze Scarlet Crusade, pomalu začínají připravovat odvetný úder na srdce samotné Pohromy v Lordaeronu – Naxxramas.
Arcilich má však několik trumfů ve svém nemrtvém rukávu. Jeho prohnanost a znalost magie je velmi značná a není radno si s tak mocným nepřítelem zahrávat. Obyčejní smrtelníci však netuší, co za zvěrstva je v nekropoli čeká. Nalezne zde Kel’thuzad svůj konec…?
Pořiďte si skvělý World of Warcraft merch!
Zanechte komentář